(Galakoncert ke 200. výročí narození Bedřicha Smetany 2.3.2024 za účasti PSMU)
Avízovaný zajímavý projekt Pražského pěveckého sboru Smetana, tedy spojit několik sborů z celé České republiky a představit publiku sborovou tvorbu českého velikána Bedřicha Smetany v dlouho nevídaném počtu zpěváků, se uskutečnil na den přesně 200 let od skladatelova narození. Dlouho před koncertem vyprodaná Smetanova síň Obecního domu v Praze svědčila o tom, že i bez větší reklamy tento počin oslovil stovky zájemců a že byla dychtivě očekávána akce, kdy se spojili profesionální hudebníci s neprofesionálními pěvci, aby posluchačům přiblížili dílo Bedřicha Smetany v jeho plné kráse.
O hudební doprovod se postaral Karlovarský symfonický orchestr pod taktovkou Jana Steyera, koncert moderoval velmi „civilním“ způsobem jeden z nejznámějších českých houslistů Jaroslav Svěcený, který také spolu s klavíristkou Lucií Karlovou představil dvě dueta pro housle a klavír „Z domoviny.“
V první část galakoncertu bylo připraveno pódium pro Celonárodní mužský pěvecký sbor, čítající kolem sto dvaceti pěvců. Pro Pěvecké sdružení moravských učitelů bylo velkou ctí, že mohlo poměrně slušným počtem svých členů tvořit zhruba pětinu celého ansámblu. Kromě již zmíněného „domácího“ souboru pak do celkové počtu přispěl sbor Láska opravdivá, Akademické pěvecké sdružení Moravan, Mužský pěvecký sbor Bohuslava Martinů města Poličky a mužská část pěveckého sboru Českého vysokého učení technického. Jejich sbormistři se pak podělili o dirigování jednotlivých skladeb.
Galakoncert byl zahájen skladbou Slavnostní sbor, následovala Modlitba a poté Tři jezdci. Tuto skladbu řídil sbormistr PSMU Jiří Šimáček, v sólových partech pak vystoupili naši zpěváci Tomáš Navrátil, Václav Curylo a Ivan Stejskal. Po příjemném intermezzu dětských sborů následovaly skladby Rolnická, Věno a Píseň na moři.
Druhá polovina koncertu byla zahájena dvěma symfonickými básněmi z cyklu Má vlast Vyšehrad a Vltava v podání Karlovarského symfonického orchestru a vyvrcholením galakoncertu se pak stala Česká píseň, kdy na pódium přibyly ženy a dívky z pražských souborů Radost, Silentium, Vokalion a mužský a chlapecký sbor Pueri Gaudentes. Tím počet pěvců a pěvkyň dovršil již zmíněné tři stovky hlasů. S orchestrálním doprovodem Česká píseň zněla skutečně slavně a stala se tak zářivou tečkou za celým představením. Po zásluze byli interpreti odměněni publikem dlouhotrvajícím potleskem vstoje.
Co dodat…. Absolutorium si zaslouží organizátoři z Pražského pěveckého sboru Smetana. Členům sborů se dostalo velmi kvalitního ubytování, všestranné péče a zázemí po dobu zkoušek i vlastního koncertu. Klobouk dolů před tahem na branku, který prokázali – prosím bez posměchu – členové jeho výboru v seniorském věku!
Byť – podle jejich slov – jsou nyní organizačně i finančně vyčerpáni, přesto dovolili velice předběžně rezervovat první březnové dny roku 2025 pro opětovné společné vystoupení….
Mezi námi, ono slyšet skladby důvěrně známé z podání v pětadvaceti, výjimečně v třiceti lidech najednou v obklopení trojnásobného počtu zpěváků je zprvu šok. Tedy velmi příjemný šok, na jehož opakování se musí každý sborista nutně znovu a znovu těšit. A co teprve ten třísethlavý smíšený sbor! To už je opravdu mimořádná událost.
Takže na viděnou (a hlavně na slyšenou) znovu na jaře 2025? Vězte, že PSMU nebude chybět!!!