Zvládnout šest festivalových vystoupení na šesti různých částech neznámého města za dva a půl dne, to opravdu vyžadovalo dobrou navigaci nebo dobrého místního průvodce. Obojího se pěvcům dostalo, tedy důležitější bylo neztratit se v konkurenci dalších tří sborů, které přijely na festival do Levic. A proto musíme na začátek příběhu.
Díky dlouhodobým přátelským vztahům s Pěveckým sborem slovenských učitelů (ve slovenské zkratce SZSU) obdrželo Pěvecké sdružení moravských učitelů pozvání na 4. ročník Mezinárodního festivalu sborového zpěvu do Levic.
Toto město tradičně přeje kultuře a sborovému zpěvu zvlášť, vždyť zástupcem primátora je Peter Benček, místopředseda SZSU. Programovým ředitelem a hlavním dramaturgem festivalu byl navíc prof. Štefan Sedlický, umělecký vedoucí SZSU, tedy pozvání pro PSMU na levický festival bylo bezesporu uznáním jeho kvality a náš sbor je s radostí přijal.
Zmíněný 4. ročník Mezinárodního festivalu sborového zpěvu se konal v deštivých dnech 4. – 6. října 2024 za účasti čtyř sborů ze zemí V4. Domácí reprezentoval Spevácky zbor slovenských učiteliek OZVENA, z polského Krakova přicestoval univerzitní ženský, podle věku spíše dívčí sbor EDUKATUS UKEN. Maďarsko bylo zastoupeno mužským sborem Bély Bartóka z města Pécs a konečně Českou republiku reprezentovalo PSMU.
Již v páteční večer sbory vystupovaly v různých městských částech Levic. Koncert PSMU, opírající se především o sakrální skladby, nadchl diváky v evangelickém kostele v Čankově.
V sobotním dopoledni připravili pořadatelé několik překvapení pro domácí Levičany: všechny čtyři sbory se představily v respíriu nákupního centra Ditúria, posléze zazpívaly uprostřed centrálního Náměstí hrdinů a nakonec ještě na nádvoří Levického hradu.
Večer patřil slavnostnímu galakoncertu ve velkém sále kulturního centra JUNIOR. Každý sbor zazpíval pět skladeb. Úvod patřil PSMU, jehož vystoupení bylo založeno na posluchačsky vděčných skladbách P. Křížkovského, L. Janáčka a P. Janczaka. E. Suchoně a Jana Šoupala.
Podobně byl koncipovaný repertoár slovenských učitelek i polských studentek. Moravští učitelé se slovenskými učitelkami připravili také publiku hezký zážitek smíšenou verzí Suchoňovy skladby Aká si mi krásna, kterou mnozí Slováci nazývají neoficiální státní hymnou.
Závěr patřil maďarskému souboru, který předvedl – v tom nejlepším slova smyslu – show, opírající se o jak o klasiku, tak o rozverné melodie pijáků vína. Pécský festival sborového zpěvu je totiž tímto motivem prodchnut a víno má i ve svém názvu. Konečnou třešničkou na dortu byla zpívaná verze Uherského tance číslo 5 Johanesa Brahmse, která posluchače zvedla ze sedadel.
Nedělní ráno pak patřilo koncertům v kostelích, PSMU se zúčastnilo bohoslužby a následného vystoupení v letos vysvěceném moderním evangelickém kostele opět s osvědčeným repertoárem sakrálních skladeb, zakončeným chorálem Svatý Václave J.B. Foerstra. Po nedělním obědě se sbory rozloučily s Levicemi a rozjely se domů, tentokrát už za slunečného počasí.
Nastal čas hodnocení. V první řadě patří absolutorium pořadatelům, kteří připravili sborům přijetí, ubytování a veškerý servis na prvotřídní úrovni. Lze jen tiše si povzdechnout, když představitelé města, primátor Ján Krtík a jeho zástupce Peter Benček se netajili tím, že město i Nitranský kraj podpořily festival nemalou částkou.
Absolutorium také patří všem čtyřem zúčastněným sborům. Byla to krásná kombinace ženské něhy v podání slovenských učitelek, polské mladistvé radosti v podání krakovských studentek a maďarského chlapáctví ze strany sboru Bély Bartóka.
A přínos PSMU? Autentický sborový repertoár pětadvacítky zralých mužů ve fracích evokoval návrat ke kořenům sborového zpěvu z dob Ferdinanda Vacha. A v neposlední řadě též stále žijící konzervativní pojetí mužského sboru a jeho profesionální přednes, zejména zpíval-li sbor bez
nahlížení do not. Nároky sbormistra a uměleckého vedoucího Jiřího Šimáčka se znovu proměnily v úspěch u posluchačů i přítomných sbormistrů ze zemí V4.
Jak by řekli učitelé, vše na jedničku! Kéž by ti moravští odjížděli z každého festivalu s tak dobrým pocitem!
Fotografie poskytli – Městský úřad Levice (foto č. 4) a Michal Sabadáš (ostatní)