Pokud se vám název zdá nesouvislý či obsahově nesouvisející, pak vězte, že pravý opak je pravdou. Pěvecké sdružení moravských učitelů si pro oficiální oslavu sto dvacátého výročí založení sboru zvolilo horský hotel Čarták na Soláni a víkend 7. a 8. října 2023.
Ne náhodou. Dlouhodobá orientace PSMU na dílo Leoše Janáčka sboristy inspirovala k tomu, aby pro místo oslavy zvolili Janáčkův milovaný kraj – Beskydy – a místo, které je s jeho sborovou tvorbou jednoznačně spojeno. Mužský sbor s orchestrem „Na Soláni Čarták“ z roku 1911 je toho ukázkou: popisuje bujaré veselí valašského lidu v krčmě zvané Čarták, na kopci Soláň u Velkých Karlovic. Z té krčmy je nyní hotel s příjemným personálem, vynikající valašskou kuchyní, tedy prostředí, které dokonale spojilo genius loci s pohodlím pro pěvce i jejich hosty, kvalitní přípravu a průběh oslav.
Všichni přitom měli na mysli to hlavní: slavnostní koncert, který se konal v sobotu 7. října 2023 v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Valašském Meziříčí. Proto sbormistr PSMU Jiří Šimáček vedl páteční zkoušku takřka do půlnoci, neboť do repertoáru sobotního koncertu byly zařazeny tři premiéry.
Osvědčené a publiku známé skladby Bedřicha Smetany, Josefa Bohuslava Foerstra a Leoše Janáčka byly doplněny poprvé představenými sbory: skladbou amerického skladatele a dirigenta Erika Whitacra (*1970) „Lux Aurumque“, se sugestivní dynamikou, nádherně klenutým andělským sborem „Alleluia“ dalšího amerického skladatele – Randalla Thompsona (1899-1984) a vzpomínkou na příchod křesťanských věrozvěstů na Velkou Moravu – skladbou Jiřího Pavlici „Otvéšta Filosof Konstantin“. V této skladbě (s nelehkým pro zapamatování textem ve staroslověnštině) prokázal své sólové kvality tenorista Václav Curylo, což publikum odměnilo velkým potleskem. Václav pak dostal příležitost ještě jednou prokázat, že jeho hlas je pro sakrální skladby přímo ideální, a to v kantátě „Hora tří světel“ Bohuslava Martinů, kdy sbor doprovodil na varhany Lukáš Kubenka. Nadšení publika prokázalo, že náročná příprava se vyplatila a že tlak sbormistra Šimáčka na dokonalost frázování a respektování dynamických značek přinesl své ovoce.
Mezi diváky byla celá řada čestných hostů, bývalých pěvců, muzikologů a vůbec přátel sborové tvorby v podání moravských učitelů. Mnozí z nich se pak zúčastnili slavnostního večera na počest sto dvacátého výročí založení PSMU v již zmíněném horském hotelu Čarták. Galavečer byl zahájen vernisáží výstavy, kde celá řada exponátů, fotografií, panelů, trofejí a nahrávek na vinylu i CD dokumentovala dráhu pěveckého sdružení od roku 1903 do současnosti. Představen byl i nový almanach, který se zaměřil na osobnosti za dirigentských pultíkem PSMU a jejich význam pro české sborové interpretační umění.
Konečně o tom – po úvodním slově tajemníka PSMU Tomáše Navrátila – pohovořil i doc. Jiří Zahrádka z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně. Vyzdvihl dlouhodobou uměleckou úroveň sboru a význam jeho orientace na tvorbu Leoše Janáčka, což se stalo inspirací pro vznik mnoha sborů v českých zemích i na Slovensku. Jeho slova nemohl nepotvrdit představitel Speváckeho zboru slovenských učiteľov Peter Benček, jenž ve svém příspěvku vzpomenul začátky jejich sboru na základě shlédnutých koncertů v Praze před sto lety. Moravští a slovenští učitelé po mnoho let úzce spolupracují, vzájemně se navštěvují a organizují společné koncerty v České republice i na Slovensku. Proto účast slovenské „delegace“ měla tradičně vskutku bratrský charakter. Pro všechny hosty byly připraveny malé dárky, občerstvení v duchu valašské kuchyně pak přispělo k příjemné zábavě dlouho přes půlnoc.
Nedělní koncert v kostele sv Josefa v Hutisku-Solanci byl pak už jen třešničkou na dortu, neboť sboristé zopakovali svůj skvělý výkon z Valašského Meziříčí, takže ovace publika si určitě zasloužili. Tím náročný koncertní sjezd skončil.
Co dodat na závěr? Pěvecké sdružení moravských učitelů za sto dvacet let prošlo celými dějinami Československa a České republiky, bylo svědky převratných politických událostí. Ale vždy bylo – v nejlepším slova smyslu – nositelem národního kulturního dědictví v oblasti pěvecké a sbormistrovské. Česká hudba tak může poděkovat moravským učitelům za nebývalý rozkvět a popularizaci sborové tvorby a moravští pěvci svým každým koncertem děkují české hudbě za to, že jim umožnila předávat radost ze zpěvu přes hranice tisíciletí.
Aleš Zedník, předseda PSMU